Ubytování Krkonoše

Z vysockého náměstí po žluté - Márynkův kříž - Dykova skála (3,5 km) - Nístějka, zřícenina hradu (5,2 km) - rozcestí pod Nistějkou (5,5 km) - Jilem (7,5 km) - koupaliště (10 km) - rozcestí nad koupalištěm (10,5 km) - dále po modré na náměstí do Vysokého (celkem 12,5 km, maximální výškový rozdíl 270 m).

Možno též trasu zkrátit od rozcestí pod Nístějkou po převážně asfaltované cyklostezce číslo 4295 do Vysokého.
(Celkem 9,5 km, maximální výškový rozdíl 245 m)
Trasa je za vhodného počasí sjízdná pro horská kola po celé délce.

Při chůzi po okruhu je několik zastavení, která stojí za zmínku.

(1) Náměstí ve Vysokém, kde okruh začíná, slouží jako východiště turistických cest. Okruh, který byl označen žlutě, náměstí opouští mezi domy č. p. 10 a č. p. 124. Budova školy č. p. 124 tvoří dominantu náměstí na jeho jihovýchodní straně. Postavena byla roku 1882 stavitelem Petrem Kramářem jako radnice a škola. Nejstarší vysocká radnice dům radní s vížkou a šatlavou byla na tomtéž místě postavena roku 1613. Roku 1700 byla postavena nová radnice v západním rohu náměstí, v místě nynější budovy České spořitelny. V domě č.p. 10 se narodil 27. prosince 1860 JUDr. Karel Kramář, první ministerský předseda Českoslovanské republiky. Roku 1859 byla zde otevřena poštovní expedice. Zdejší hostinec byl pak nazván Hôtel de poste. Později zde bylo notářství a četnická stanice.

(2) Krakonoš, Krakonoš, divadelní budova stejnojmenného spolku divadelních ochotníků, stojí před vstupem do parku od roku 1925. Ochotníci jsou pokračovateli tradice ochotnického divadla ve Vysokém započaté roku 1786. Konají se zde od roku 1971 národní přehlídky divadelních souborů, od roku 1989 pod názvem Krakonošův divadelní podzim.

(3) Park Městské sady byly založeny okrašlovacím spolkem roku 1885. Pavilon nad plastickou mapou Krkonoš z roku 1899 postavili turisté roku 1905. Socha Karla Havlíčka Borovského od Josefa Strachovského byla pořízena roku 1891 z výnosu sbírek jako projev úcty podkrkonošských horáků. Vysočtí studenti pořídili v parku památníky básníků Antonína Sovy (roku 1936) a Viktora Dyka (roku 1939).

(4) Rónova lavička Na lavičce v těchto místech sedával vysocký rodák a spisovatel Zdeněk Rón (*1889, +1948). V létě 2004 cesta od hřiště k Marynkovu kříži získala jméno Vyhlídková cesta Zdeňka Róna. U této oblíbené trasy jeho procházek rostou též jeřáby, které nazýval "horské palmy".

(5) Marynkův kříž Kříž pořízený roku 1848 manžely Háskovými (podle domu Marynkovými), rodiči studenta bohosloví utonulého v Litoměřicích v Labi. Z lavičky pod lípou se otevírá rozhled na celý vnitřní hřeben Krkonoš. výhled na Jizerské hory zakrývá masiv Štěpánky - Hvězdy. Pokud Vám nejsou známa některá jména kopců na obzoru, podívejte se na popisný obrázek Krkonoš (275kB))

(6) Dykova skála, původněji Korábova skála Skalka z křemičité břidlice s malým lomem byla původně nazvána podle polohy na tříčském katastru na hoření roli větve rodu Slavíků, nesoucí přídomek Korábu. Žulový balvan, přivezený z Mumlavy z harrachovského Nového Světa, kde básník též pobývával, označuje oblíbené místo básníka Viktora Dyka při jeho houbařských vycházkách do okolních lesů za jeho pobytů ve Vysokém v letech 1917-1931.

(7) Nivy Cesta míjí pozemky, kolmo přetínající vysocké role, nyní již většinou zarostlé lesem, patřící pravděpodobně původně k dávno zaniklému poplužnímu dvoru hradu Nístějky.

(8) Pohaniště V současnosti již lesem porostlé místo nad svahem k Nístějce. Bývalo to snad pohanské pohřebiště, nebo to bývala pole, na kterých se pěstovala pohanka, nebo to bývaly pozemky po exulantech, kteří odešli za třicetileté války z důvodů svého náboženského vyznání.

(9) Buky Buky na stráni nad Jizerou jako zbytky původní květnaté bučiny byly současně se zříceninou Nístějky s výskytem vzácné rostliny lopuštíku skloněného (Hackelia deflexa) vyhlášeny roku 1996 za chráněnou přírodní památku.

(10) Hradsko Při Jizeře ležící bývalá (do roku 1960) osada Vysokého, viditelná z vycházkového okruhu. Od roku 1755 zde stál mlýn, zbořený roku 1890. Roku 1883 postavena zde továrna na nitě. Od roku 1890 zde započala výroba hedvábných látek. Byl zde tkán brokát na církevní roucha a později látky ze skelných vláken.

(11) Nístějka Zřícenina hradu založeného koncem 13. století, či v první polovině 14. století. V druhé polovině století patřila Waldsteinům a následně Wartenberkům. Od těch přešel zřejmě i s městem Vysokým do majetku Jenczsteinů. Krátce ho pak držel král Jiří Poděbradský jako odúmrť. Asi po roce 1460 byl hrad se svým zbožím připojen k Navarovu. Hrad někdy v té době vyhořel a zpustl. V letech 1954, 1958, 1972 a 2006 byl proveden archeologický výzkum pozůstatků hradu.

(12) Rozcestí se silnicí pod Nístějkou. Z křižovatky se silnicí se nabízí možnost zkrácení vycházky vynecháním následujících pěti zastavení a návratem po silnici, postavené roku 1902 vysockým samosprávným okresem, kolem Vojákova mlýna (původně mlýna, později populární restaurace, nyní obytné budovy) do Vysokého.

(13) Rozcestí u můstku k Jilmu. Vysocký, Vápenný, Farský nebo též Hradský potok nedaleko odtud vtéká do Jizery. Přes Jizeru tam byl roku 1901 postaven dřevěný most, nahrazený roku 1909 kamenným. Od můstku přes potok pokračuje okruh po žluté do Jilma.

(14) Jilem Horská ves připomínaná poprvé v polovině 16. století. V první polovině 19. století se zde hrávaly pašijové hry. Od roku 1850 byl částí obce Přívlak, která od roku 1960 byla připojena k Poniklé. Býval zde oblíbený hostinec Na Táboře.

(15) Skokanský můtek vysockého skiklubu stával v letech 1931 až 1943 uprostřed cesty ke koupališti s dojezdem přes provisorní přemostění potoka k protější silnici.

(16) Farské mlýnky Stávaly zde již v 18. století. Roku 1775, za selského povstání, vzbouřenci, táhnoucí od Jilemnice přes Přívlaka a Jilem, vypili zde vysockému faráři deputátní pivo. Z mlýnů a jejich rybníčků zůstaly již jen nepatrné zbytky.

(17) Koupaliště Koupaliště bylo zbudováno vysockým okrašlovacím spolkem v letech 1924 až 1925.

(18) Rozcestí nad koupalištěm. Návrat do Vysokého vede od rozcestí po silnici zpět do Vysokého kolem hřbitova, parku, Zákostelím, kolem Vlastivědného musea pro Vysoké nad Jizerou a okolí i kostela sv. Kateřiny Alexandrijské na náměstí JUDr. Karla Kramáře.

Podle podkladů JUDr. Václava Lukáše upravili k 1. květnu 2007 Michal L. Jakl a Mgr. Alice Sládková. Doplněno ilustracemi graficky zpracovanými roku 1998 Mgr. Tomášem Jaklem.